Vzpomeňte si na les, ve kterém jste se naposledy procházeli. Podívali jste se někdy stromům pod kůru? Pod jejich kořeny? Slyšeli jste, o čem si povídali ptáci? Co si mezi sebou říkali stromy nebo brouci?
Zastavili jste se někdy, zavřeli oči, a přišlo vám, že vám pod nohama ožila půda?
A co teprve, když vám ta země pod nohama zmizí úplně a ocitnete se mezi houbami velkými jako auta a stromy většími než mrakodrap! Co pak, když dunění země ohlásí příchod veverky velké jako slon, nebo když se vaší jedinou oporou stane žalud velký jako vy sami. Že by se všechno zvětšilo? Anebo jsme se my… zmenšili?
Takový úvod zažilo tento rok 146 dětí na příměstských táborech Malého průzkumníka přírody. Tábory probíhaly tradičně v prostorách lesní školky Šárynka v Podbabě, podívali jsme se ale také do několika škol – například do ZŠ Zdiby a ZŠ Přílepy.
A co se na táboře dělo?
V pondělí se z podhoubí zjevil strážce hřib kovář, který tábornictvo naučil, jak funguje symbiotický vztah hub a stromů. Tábornictvo se také vžilo do rolí hub rozšiřujících své podzemní hyfy mezi různými stromy v lese a doneslo potřebné živiny pro své kamarády stromy.
Přírodní svět se dá lidskýma očima pozorovat pouze v omezené míře, proto hřib kovář dospěl názoru, že by pro táborníky bylo výhodné vytvořit si malé já, které bude schopné chodit trávou mezi kořeny a pozorovat tak půdní faunu. Vznikla tak spousta mini figurek tábornictva!
V úterý z tlejícího kmene vylezl roháč obecný. Tábornictvu předal znalosti ohledně mízy a pryskyřice a jejich roli uvnitř kmene. Pověděl jim také o rozdílu mezi ním jakožto obyvatelem starých kmenů a mezi lýkožrouty, kteří požírají stromy živé. Zvláštní pozornost jsme věnovali textuře kůry, dírám a skulinkám a místům, kde je strom raněný a roní pryskyřici. Tábornictvo se také naučilo číst letokruhy a odečítat tak stáří stromu.
Ve středu z korun přiletěl strakapoud velký. Ten tábornictvo pověřil vědeckými pokusy, na kterých mělo na vlastní oči pozorovat funkce listů, jako je tvorba kyslíku a transpirace vody. Pokusy se zdařily a tábornictvo sdílelo svoje poznatky před ostatními na vědecké konferenci.
Ve čtvrtek táborníci našli doupný strom. Pověděl jim o důležitosti i starých a mrtvých stromů v lese, protože tvoří domov pro mnoho ostatních živočichů. Požádal je, zdali by v okolí nějaký jemu podobný nenašli, protože se cítil sám. Táborníci se proto vydali na půldenní expedici a hledali, přeměřovali, určovali a poznávali staré doupné stromy. Některé jsme zadali i do aplikace Lesodiverzita.
V pátek tábornictvo očekávalo příchod pátého strážce, ale když se žádný neukázal, vydali se ho hledat. Místo toho však našli mezi kořeny a větvemi figurky svého malého já. Lesní strážci se shodli na tom, že se jim tábornictvo svými znalostmi vyrovnalo a žádný pátý strážce už potřeba není. Dále proto bude na tábornícich a jejich malých já, aby střežili les a jeho obyvatele. Jak, to už si tábornictvo rozhodlo samo jednotlivě – někdo si do svého dopisu sám sobě zakreslil jak čistí potok, někdo jiný zase sběr odpadků při procházce nebo zanechání starého dřeva pro roháče.
Společným dnům ale nebyl konec – se spoustou táborníků*tábornic jsme se potkali opět v říjnu na venkovním kroužku Malého průzkumníka přírody. Kroužku, ze kterého příměstské tábory vznikly a které se odehrávají na více než 20ti školách v Praze a Středočeském kraji.
Děkujeme za podporu a zpětné vazby z táborů i kroužků – rádi slyšíme, že Malý průzkumník přírody je blízký nejen nám, ale především Vám. Již nyní pracujeme na přípravách pro příměstské tábory 2025.
