Rašení a harašení

Velkým jarním tématem jsou semínka. Zima pro ně byla obdobím klidu. Od minulé sklizně čekají roztříděná v sáčcích na svůj čas. Jakmile dopadnou na záhon, oteplí se a sprchne, zafouká jarní větřík a zahřeje slunce, začnou se z nich klubat klíčky. Rostlinka roste, což můžeme pozorovat den za dnem pouhým okem (ale lepší je to pod lupou).

Zelenina zapomenutá ve sklepě?

Možná vám z toho všeho trochu hrabe nebo haraší? Neztrácejte hlavu a raději mrkněte do sklepa, jestli to tam neraší! Lektorka Veronika Palkovičová mi nedávno napsala: „Vědělas, že když ti doma náhodou začne něco pučet, můžeš to „zasadit“ do vody nebo do hlíny a ono to doroste? Naťové výhonky se pak dají použít jako čerstvé oživení jídla. Já pravidelně takto „sázím“ cibuli. Letos v zimě mi vypučela kedlubna, kterou jsem kupovala na podzim, protože jsem ji chtěla využít na kroužku Malého průzkumníka přírody, kde jsme dělali pokus s důkazem vitamínu C. Nakonec jsem na ni prostě zapomněla a ona najednou uprostřed zimy ožila. Podobnou zkušenost mám také s mrkví, petrželí, celerem a zázvorem. A dnes jsem si všimla vyrašených ředkviček…“. Protože právě teď na jaře je ochota rostlin se zazelenat silnější než obvykle, stojí za to s nimi zaexperimentovat: Takže – až budete krájet třeba mrkev, odřízněte vršek a zasaďte. Uvidíte, že vás brzy potěší svěží zelenou natí, která rozjaří každou polévku nebo salát.

Semínka schovaná ve spíži?

Pravděpodobně ani nevíte, co doma máte. Železná zásoba čočky a hrachu, kterou si schováváte ve spíži, tu čeká na svou chvilku jako blaničtí rytíři. Můžete ji probudit, kdykoli to budete potřebovat, a během pár dnů ji snadno proměnit v domácí klíčky. Celý rok tak máte téměř okamžitě k dispozici vynikající zdroj vlákniny, makroživin, chlorofylu, vitamínů skupiny B a C, minerálů (vápník, hořčík, železo a fosfor) a aminokyselin, které podporují imunitní systém a metabolizmus. Naklíčené luštěniny navíc představují zásobárnu snadno stravitelných bílkovin.

Proč se do toho pustit?

To, co právě teď člověk dvojnásob ocení je fakt, že nakličování je v pravém smyslu toho slova lokální. Doma vypěstujete, doma sníte. Nikam necestujete a klíčky také ne. Nepotřebujete ani pesticidy, ani herbicidy, jenom trochu vody a vzduchu. Vaše klíčky si vypěstujete v režimu vlastního kontrolovaného zemědělství, přímo doma na kuchyňské lince. Celý proces je čistý a radostný, zábavný a snadný. Tak snadný, že ho s vaší mírnou pomocí zvládne i malé dítě. A my se s klidem zaručíme za to, že se hned napoprvé povede!

Jak to udělat?

Všechno, co semeno potřebuje k tomu, aby se proměnilo v klíček, už v sobě má, stačí dodat vodu správné teploty. Proto je nejdůležitějším krokem namáčení. V tom vám pomůže klíčidlo – podomácku vyrobená nebo koupená sklenice, textilní sáček nebo misky. Výběr závisí na tom, jaká semena chcete klíčit. Zatímco semena luštěnin i obilovin můžete nakličovat v miskách i ve sklenici, ta, která si vytvářejí jako ochranný obal gel, je lepší nakličovat v půdě, na podložce nebo na miskách za dodržení speciálních podmínek. I postup nakličování se u jednotlivých semen liší. Obecně platí, že se na začátku klíčení na doporučenou dobu namáčejí (u lepivých semen se tato fáze vynechává), potom se propláchnou a tento proces promývání se během pár dní několikrát zopakuje. Klíčidlo by mělo stát na místě, kde je pokojová teplota (přibližně 20°C), mimo dosah přímého světla a zdroje tepla.

Mikrozahrádka

A když už máte naklíčeno, můžete se pustit ještě dál. Co takhle nechat kromě klíčku vyklubat ze semínka i mrňavou rostlinku? Microgreens, jak se zeleným výhonkům říká, jsou – podobně jako klíčky – zásobárnou toho nejlepšího, co má rostlina k dispozici, aby mohla růst. Právě teď – v zimě a v předjaří – mají tahle rostlinná miminka svoji hlavní sezónu. Zajímavé je, že i úplně malé rostlinky v sobě ukrývají základní vlastnosti dospělých jedinců – podobají se jim barvou, chutí i vůní. Přitom jsou křehké a šťavnaté.

Akce Zelený parapet

Pokud i u vás záhony na zahradě zasněžily, udělejte si zahrádku na okenním parapetu. Odborníci doporučují začít s nenáročnými semínky, k nimž patří řeřicha, rukola nebo hořčice. Abyste vypěstované výhonky mohli s klidem jíst, použijte semínka z vlastní sklizně nebo si objednejte semínka v biokvalitě. Jak přesně na microgreens a jak naložit s úrodou radí Andrea Fürstler ve své knížce Výhonky a mikrozelenina. Stručný návod zní: Vysejte semínka na misku vyloženou navlhčenou vatou a na dva tři dny je zakryjte. Poté k nim pusťte dostatek světla a uvidíte, co se bude dít! Když půjde všechno podle plánu, do deseti dnů můžete sklízet.